Opuštění většího privilegia v Nebi, abychom sloužili lidstvu, 2. část ze 3

Být Svatým musí být frustrující a dokonce ani nevíte, jste-li opravdu. Stále běháte tam a zpět. „Jsem?“ „Nejsem?“ „Možná si ze mě Mistryně dělá legraci. Zítra to odvolá.“ To je v pořádku. Jste Svatí, v pořádku. Jste prostě jiní. Předpokládejme, že nepraktikujete Metodu Quan Yin, a pokud praktikujete jakoukoli jinou metodu, to nejvyšší, co můžete nabýt, je samozřejmě Třetí úroveň. Pak už jen projedete všude celou Úrovní a naučíte se nejrůznější věci. V rámci Třetí úrovně je to velmi zábavné. Velké, velké, velkolepé věci. Hodně magie. Krásní lidé. Silní. […]

Ale protože praktikujete tuto Metodu, nezajímáme se o to, abychom šli do hloubky každé úrovně. Prostě jdeme rovnou do Páté úrovně. A poté, co přijdeme do Páté úrovně, můžeme vždy sestoupit dolů a podívat se, kam chceme. Je to lepší než se zdržovat v této oblasti a nikdy se nedostat nahoru. Mnozí z vás tak neznají magickou krásu Třetí úrovně nebo Čtvrté úrovně. To je také v pořádku. Pokud ji znáte, možná dokonce půjdete nahoru a zůstanete tam, a nikdy nebudete chtít jít ven nebo dokonce vůbec nebudete chtít jít na Pátou úroveň, protože si budete myslet: „Toto je ono. Co ještě mohu chtít?“

Dokonce i lidé, kteří jsou na Druhé úrovni, si už myslí: „To je vše. Co bych ještě chtěl?“ A tak jdou ven a dělají učitele a chvástají se a všechny porážejí svými řečmi. To je vše, oni „znají Boha“, protože to místo je už velmi jasné. Dokážete si představit dívat se do červnového poledního slunce, neustále do něho zírat? Nemůžete. Takhle je jasná. A celá úroveň je takhle jasná, nejen jeden bod jako třeba Slunce. A tak, když se dostanete do takové úrovně, pomyslíte si: „Och, Bože, to je Bůh. A cítíte, že jste jedno s Bohem. Cítíte, že jste jedno s tím jasem. A pak si myslíte, že jste Bůh. A vytvoříte si jakýsi arogantní postoj, jako že všechno víte, všemu rozumíte, jste lepší než všichni ostatní, a to je ten problém. Proto se mnozí svatí nemohou dostat přes Druhou úroveň.

Jsou tam nahoře, a pak stále chodí nahoru a dolů, nahoru a dolů. Možná Astrální úroveň a pak zase nahoru, Astrál, zase nahoru. Obojí je krásné. I když jste na Astrální úrovni, už to je krásné, je to krásné. Takže se nechceme nechat chytit do tohoto druhu slávy, dočasné slávy. Takže Mistr vám vždycky zaváže oči a vezme vás nahoru. To bývá nejlepší. Abyste šli rychle, rychle, rychle. Čím nejdříve výš, tím líp. Protože když se dostanete výš, vždycky můžete sejít dolů. Ale když jste dole, nemůžete jít vysoko. To je ten problém. Jakmile jste na Páté úrovni, můžete sejít úplně až do pekla, pokud chcete. Ne každý může jít do pekla, kdykoli se mu zachce. Ne, to je výsada. Celý svět je rozdílný, ale Svatí ne.

Ne všichni Svatí mohou jít do pekla. Pokud máte dost Síly, můžete tam jít. Lidé, kteří patří do pekla, už si na to zvykli, takže… Cože? Pouze prostřední část Svatých může chodit do pekla; myslím tím na návštěvu, aniž by se dostali do potíží. Ani ti Vyšší nemohou sestoupit dolů. Z vyšší než Páté (úrovně) tam dolů jít nemohou. Nepatříte tam. Nemůžete, je to úplně jiné. Nemáte materiál, který by vás udržel. Oni tam ani nechtějí jít. Nechtějí chodit ani sem. Bytosti z vyšší než Páté úrovně, nikdy ani nechtějí sestoupit dolů, na žádnou z pěti úrovní zde. Ano, a to nemluvě o tom, že by šli do pekla. Proč? Oni o tom ani nepřemýšlejí. Jsou snad hloupé nebo co? Nemají nic lepšího na práci. Jít nakoupit do pekla kosti, zbylý olej. Uhlí, oheň nebo co? Zápalky?

Ano, halóóó! Už jsi tam byl? Byl jsi v pekle, Eleganto? Ano nebo ne? Ne. Kdo je tak hloupý, aby tam šel? Takže vy lidi zůstáváte na podobné úrovni. To je v pořádku. On to zvládl. Ale pokračujte, abyste to dokončili, ano? (Ano, Mistryně.) Je lepší posilovat. Každopádně také proto, že někteří praktikující, jejich mysl ještě není čistá, takže i když se dostanou na vyšší úroveň, je to díky Mistryninu Požehnání a Milosti, zaváže vám oči a sváže vás, posadí vás do kufru auta, pak zapne zip a pak projede. Takže celníci nic nevidí. „Och, prázdné auto, dobře, jeďte!“ Kdyby otevřeli kufr, vyhodili by vás zpátky.

Ale to je v pořádku. Jakmile jste tam, tak jste to celé projeli. Nikdo vás nikde nechytí. A to je jeden z důvodů, proč toho moc nevidíte. Moc nerozumíte letadlu, kterým jste se povznesli, ale to nevadí. To je v pořádku. Pokud je vaše duše již volná až v této úrovni, budete v pořádku. I kdybyste zítra zemřeli, jste svobodní. Pokud jste na Druhé úrovni, jste samozřejmě stále svobodní, pokud jste zasvěceni dobrým Mistrem. Stále jste svobodní, ale musíte pracovat usilovněji, pracovat déle a možná se budete muset vrátit, pokud budete chtít. Vy nemusíte. Můžete pracovat odtud nahoru, nahoru, nahoru, ale návrat zpět do lidského života funguje rychleji. Proto se mnoho lidí raději vrací zpět.

Dokonce i bytosti Třetí úrovně se také vracejí do lidského života, aby rychleji získali několik stupňů, a poté se pak vrátí nahoru. Třeba když už jsou na Třetí úrovni ale nízkého stupně, tak se znovu narodí v lidském životě do zasvěcené rodiny nebo jdou najít Mistra nebo něco takového, usilovně hledají, a pak dělají nějakou službu a praktikují. A když se dostanou na Třetí úroveň, jejich úroveň se samozřejmě zvýší. I když například byli na spodu Třetí úrovně, a sestoupí do lidského života a praktikují, praktikují, vystoupají na vyšší úroveň Třetí úrovně, jsou připraveni přejít na Čtvrtou. A pak, pokud jsou v tom opravdu dobří, po narození v lidském životě mají dobré zásluhy, a tehdy mají navíc pětistupňový bonus. Takže když už jsou v horní části Třetí úrovně, a když zemřou, dostanou pět bodů navíc. Překročí hranici. To je bonus. Opravdu to takhle funguje. (Páni!)

Pokud zůstáváte na Třetí úrovni celou dobu a pracujete tam celou dobu v Nebeské sféře, nemáte tento pětibodový bonus, takže jen pracujete a pracujete na stoupání. Získat pět bonusových bodů není tak snadné. Můj Bože. Vy tomu nerozumíte. Ano, není to tak snadné. Jakmile jste tady, pracujete, tvrdě abyste se dostali nahoru. A proto si můžete vysloužit pětibodový bonus, když sem sestoupíte, protože tady je to peklo. Och můj Bože. Takže kdo má dost odvahy, aby přišel sem dolů, dostane pětibodový bonus, ať už praktikujete cokoli. Ale jen pokud jste ze Třetí úrovně. Z Druhé úrovně ne, to si musíte zasloužit, jako obyčejní lidé, (pracují) od osmi do pěti. Žádný bonus, žádná extra provize, nic.

Ale od Třetí úrovně výše, protože už jste svobodní, protože jste svobodná duše, a rozhodli jste se sestoupit sem za účelem vašeho dalšího osvícení, pak vám Bůh samozřejmě dá pětibodový bonus. Protože jste dobrý člověk, ne líný, nezůstáváte v Nebi užívat si, a nejste pomalí, ale chcete vidět Boha rychleji – pak v pořádku, v pořádku. Z tohoto důvodu máte pět „dolarů“ navíc.

A pokud jste na Čtvrté úrovni a chcete být rychlí, tak přijdete sem dolů, pomáhat lidstvu, dokonce být čímkoli, být zvířetem(-osobou), abyste potěšili člověka, potěšili starší lidi, nebo být člověkem a dělat nějaké dobré věci a praktikovat Metodu Quan Yin, a pak, když půjdete nahoru do Nebe, budete mít deset bodů. (Och.) Ano, navíc. To je příplatek, navíc k tomu, co jste si tady už vydělali. Takže i když se dostanete na vrchol nebo třeba doprostřed Čtvrté úrovně, ale protože máte deset bodů navíc, v okamžiku, kdy zemřete, přejdete na Pátou. Rozumíte tomu? (Ano.)

Pokud někdo z Páté úrovně sestoupí dolů, 20 bodů. (Páni!) No, samozřejmě, je to větší Bytost. Vzdá se větší výsady, aby sestoupila dolů. Jako ti, kteří se narodí jako krávy(-lidé), kteří slouží lidem, taková bezpodmínečná oběť, ti nesestoupili dolů proto, že by chtěli získat 20 bodů. Oni opravdu chtějí pomáhat lidstvu. Takže to je dobré. Sestoupili dolů a obětovali se, a když pak vystoupí do Nebe, stanou se 100procentními. Chápete? Byli osvíceni pouze na 80 procent, a to je minimum pro Pátou úroveň.

Říkám to jen pro srovnání, abyste pochopili různé úrovně. Ne že by počítali 20 procent, dvě procenta, ale je to tak. Úroveň jde trochu nahoru, Třeba o 20 procent. Takže byli na 80 (procentech), sešli dolů. Když přijdou nahoru, i když nic nepraktikují – jsou to krávy(-lidé). Jak? Jak by praktikovali Metodu Quan Yin? Nebo vydělají prostě 20 procent, to je všechno. Takže když jdou nahoru, stávají se 100procentními. Takže když zase sestoupí dolů, jsou z nich Dokonalí mistři. Dokonalí učitelé. I když nejsou vybráni, mohou si vybrat, že sestoupí dolů a budou učit několik lidí, se kterými mají spříznění. Rozhodnou se sestoupit, takže tu a tam se tady objeví Učitelé.

Ale většina lidí na Páté úrovni se už nechce obtěžovat. Až dosud toho tady měli dost s lidskými bytostmi. Pokud nemají opravdu nějaké zvláštní sympatie, a tedy je jim líto lidí, kteří zůstali pozadu, těch, kteří na ně předtím byli hodní, takže sestoupí dolů a těch pár vezmou nahoru jen jako laskavost. Jako třeba v lidském životě, když jsme byli tak hodní na krávu(-člověka), i když jste ho jenom krmili dobrou trávou a krmili ho dobrými věcmi, byli jste opravdu milí na tu krávu(-člověka), možná když přijde nahoru, tak sestoupí dolů a vezme vás nahoru. I když moc nepraktikujete, dovede vás k nějakému Mistrovi. Nebo sestoupí dolů a sám vás bude učit, a vezme vás nahoru, jak jen může, pomalu až tam nahoru a pak nahoru do Nebe, pak jste nejprve volní. Nebo vás vezme nahoru do Páté, podle toho, jak jste dobří, jak v něho věříte a podobně. Takže takhle to funguje. Takhle to funguje.

Takže teď, už jste na Třetí nebo Čtvrté úrovni. Předpokládejme, že zítra zemřete, předpokládejme, že zemřete a nejste spokojeni se svou úrovní, můžete znovu sestoupit dolů. Jste svobodní. Když sestoupíte dolů, ačkoli vaše úroveň trochu poklesne, nebudete klesat příliš dlouho. Půjdete nahoru, rychle, rychle, rychle, rychle, a pak si můžete vybrat Mistra, a pak půjdete výš na Čtvrtou úroveň nebo dokonce na Pátou úroveň v tomto životě. Takže teď je to pro vás snazší, když jste Svatí. A nedívejte se na ně tedy jako na „ptáky“. Je to jen forma. Ale na Třetí úrovni, jsou stejní jako my. Nebo Druhá úroveň, další úrovně, jsou jako my, krásnější, nádherní, jasné Světlo, svatozář všude kolem.

A tenhle. On medituje. Tak sladký, že chápete proč. Gentino už vystoupil na Čtvrtou úroveň, před ním. Byl první (ptačí člověk), ale

Gentino vystoupil nahoru před ním. Gentino šel nahoru před týdnem. Potichu, ani jsem si toho nevšimla. Pak jsem se ho předevčírem zeptala: „Ach, och, ty už jsi nahoře? Och, promiň, měla jsem moc práce.“ Právě jsem se to dozvěděla, ale měla jsem moc napilno; měla jsem spoustu práce.

A vy, už před dvěma dny. Cítíte se teď dobře? (Ano, Mistryně.) Meditujete dobře? (Docela dobře, ano. Momentálně trochu bojuji.) Bojujete? (Jen poslední den nebo tak nějak.) Ano? (Ano.) Proč bojujete? (Nejsem si jistý.) Ano, jste zrovna na hranici, proto. (Správně.) Pořád tam postáváte. „Mám jít nahoru? Mám zůstat?“ „Když něco získáš, něco ztratíš.“ To je mysl, která bojuje, když chcete jít na vyšší úroveň, on ví, to je vše. „Och můj Bože, ztratil jsem ho. A je to. Už mu nikdy nemohu říkat, aby dělal to, co chci já. A už ho nemohu pro zábavu tlačit dolů na nižší úroveň. On jde, on jde… Och, on je pryč!!“

Ano. To je právě ono, hmm, zlato? Ha-ha-ha… Ano. Řekni: „Halóóó!“ „Halóóó!“ Řekni něco. No tak, zlato. Dopřej nám trochu zábavy. „Halóóó!“ Och, umí dobře zpívat. Když řekne „Haló“, neřekne jen „Haló“. Řekne: „Halóóó!“ Takto. Vzala jsem ho ven, protože celou dobu zpíval a mluvil, a pak přijde sem takhle zmlkne. Jen se trochu zasměj. To je ono. To je všechno, co umíš? Člověče. Nikdy předtím jsi neměl tolik posluchačů, trochu děsivé. Je nadšený.

Photo Caption: Můžeme vypadat jinak, ale jsme ze stejné rostliny!

Stáhnout fotografii